Přijeďte k nám na výlet!
nivo slider image nivo slider image nivo slider image nivo slider image
Facebook

Letecké snímky Hukvald

Záhada hradní studny

Je tato studna nejhlubší v Evropě ?

Každý hrad, nebo zámek,má nějaké strašidlo,nebo pověst.Na Hukvaldském hradu, je zřejmě nejznámější pověst o zazděném preclíkáři.Ale také pověst o tom jak zbojník Ondráš unikl z  hradu studnou, která měla být propojená tajnou chodbou s říčkou Ondřejnicí.Na této pověsti může být něco pravdy. Zbojník Ondráš,nebyla žádná smyšlená postava ,narodil se v roce 1680 a zemřel v roce 1715.Dodnes se například zachovala ve Sviadnově hospoda Ondráš ,kterou navštěvoval.To ,že se však spustil ,po provaze do 176 m hluboké studny, je  málo pravděpodobné.  Hrad měl již od svého založení problémy s vodou, která se zde musela dovážet v sudech a také se přinášela z Bílé studny na Zapadlisku , která se zachovala do dnes.Bílá studna se nachází asi 300 m pod hradem. 

V roce 1560 byla vyhloubená 15 m hluboká cisterna, do které byla jímána dešťová voda ze střech hradního paláce a která se nachází v obytné části hradu.Uvidíte ji ,když vstoupíte do hradního paláce na pravé straně .Je chráněná kovanou mříží.Tato cisterna byla vyzděná tesanými kvádry z pískovce, který se těžil na Kazničově, což je kopec poblíž Hukvaldského hradu. Tuto cisternu vykopali studnaři Ambrož Smechcr  a Jiřík Plyrzgur, kteří předtím vyhloubili studny v Karlovicích a na hradě Starý Jičín.Další cisterna na vodu, která je však mnohem menší, se nachází ve sklepení hradního paláce.Do tohoto sklepení je vchod naproti vchodu do hradního paláce.Cisternu najdete na konci tohoto sklepení.V hradním paláci, se nachází další cisterna,hluboká 9m,vyzděná kvádry tesaného pískovce,o které se říkalo, že to byla hladomorna.Tato cisterna, není v současné době přístupná.

V roce 1580 začalo hloubení studny, která se nachází na posledním nádvoří hradu .Tuto studnu hloubili zedníci z Itálie .Práce trvaly 1 rok a vyhloubení studny stálo 300 zlatých, což byl roční výnos celého panství.Studna měla mít hloubku asi 176 m. Podobná studna je na hradě Helfštýn ,které se říká Čertova studna a je vykopaná ve 14.století a má mít hloubku 150 – 160 m. Na zámku Zbiroh je studna původně hluboká 163m. Tyto studny,kterým se kvůli jejich hloubce říkalo bezedné, měly patřit k nejhlubším v Evropě .Bílá studna

V roce 1589 biskup Stanislav Pavlovský ,pozval Kutnohorské havíře ,kvůli problémům se studnou.Není však jasné jestli se studna prohlubovala ,nebo se v této době ,kvůli nedostatku vody ve studni, vyrazil kanál až do říčky Ondřejnice,což je 420 m .Pokud tomu tak bylo a vyrazila se tato chodba ,tak se toto určitě drželo v tajnosti ,neboť ve středověku , při tažení vojsk ,byla voda často kontaminována jedem.Jestli došlo ke kontaminaci vody či nikoliv, se tehdy ověřovalo pomocí Puškvorce obecného ( Acorus calamus.) To, že ve studni byla voda, dokazuje i fakt, že v době třicetileté války, vydržel hrad devíti měsíční obléhání dánskými vojsky.

S takto hluboké studny, se voda čerpala za pomocí šlapacího kola, které poháněli vězni.Zařízení jímž se vytahovala voda ze studny,se skládalo s hřídele,na které byly 2 bubny .Větší buben,měl průměr asi 4 m a menší buben ,který byl umístěn nad středem studny ,měl průměr asi 1m.Na menším bubnu bylo navinuto několik otáček konopného lana a na jeho koncích byly zavěšeny okovy o obsahu 50 – 100 litrů.Délka lana byla taková ,že když byl jeden okov na dně studny ,tak druhý byl nahoře.Tímto způsobem se urychlilo čerpání vody ,neboť když jel jeden okov dolů ,tak zároveň druhý jel již nahoru.Toto důmyslné zařízení takto bylo zatíženo je váhou vody ,nikoliv váhou okovu a lana. Tohoto způsobu, se v dnešní době využívá při těžbě v hlubinných dolech,kdy prázdná těžní nádoba pomáhá vytáhnout plnou,takže těžní stroj má výkon jen na váhu těženého materiálu.

Celé toto zařízení bylo ze dřeva a bylo chráněno studničním domkem.Toto kolo bylo zničeno požárem v roce 1738 a nebylo již obnoveno.Podobné šlapací kolo, se zachovalo také na hradu Boskovice,toto kolo je jediné fukční v ČR,další šlapací kolo se  zachovalo na hradu Karlštejn,kde je studna hluboká 80 m ,která má vyraženou chodbu do místního potoka ,neboť bez této úpravy,by se voda do studny nedostala. I když vzdálenost  studny od tohoto potoka,byla daleko menší než na Hukvaldech.Podle tohoto by se dalo předpokládat , že na Hukvaldském hradu,by se voda do studny bez této štoly nedostala i když geologické poměry budou na každé s těchto lokalit jiné.

V době ,kdy se studna vyhloubila ,byla mimo opevnění hradu ,obehnána jen dřevěnou palisádou.V roce 1592 byly proto vystavěny nové hradby s dvěma bastiony,aby byla studna chráněná při obléhání hradu. Studna je v současné době hluboká 42 m .Průměr studny je 2 m .Studna  je vyzděná kamenem , až do hloubky současných 42 m a není jasné od jaké hloubky je tesaná v pískovci.

Rozluštění této záhady jestli studna byla propojená chodbou s říčkou Ondřejnicí nebo né,se asi v nejbližší době nedočkáme ,neboť vytěžit takové množství materiálu,by bylo finančně velice náročné.Kolem roku 1966 se čistila cisterna na nádvoří hradu .K těmto pracím ,které prováděla VOKD Ostrava, byla zbudována kovová těžní věž ,materiál se s cisterny těžil těžním vratem s okovem a vytěžený materiál se dopravoval pomocí dopravního pásu mimo hradby na severní straně.Materiál do okovu se nabíral ručně.A práce i při tak malé hloubce ( asi 15 m a průměru 3 m ) trvaly skoro rok .

V roce 2009 se měla čistit Čertova studna na hradě Helfštýn. K tomuto však bohužel ,zřejmě z finančích důvodů ,nedošlo.Je to škoda,neboť tato studna ,může být rovněž propojená s potokem pod hradem.

Zůstává tedy záhadou ,jak to se studnou na Hukvaldech vlastně bylo ,jestli při hloubení v roce 1580, se narazilo na zvodnělé vrstvy a v jaké hloubce .Další záhadou je to ,co se ve studni provádělo v roce 1589.Jestli se studna tehdy prohlubovala ,kvůli malé vydatnosti pramene a nebo již měla hloubku na úroveň Ondřejnice a byla tehdy vyražena štola ,aby se mohla do studny napouštět voda z tohoto potoka.Toto by se dalo prověřit i pomocí zemního radaru,neboť prostor,který připadá v úvahu ,je dlouhý jen asi 200 m.